O mně
Mým snem nikdy nebylo stát se módní návrhářkou. Vystudovala jsem rytectví a ruční tvorbu mincí a medailí v Jablonci nad Nisou a poté design skla na Technické univerzitě v Liberci.
Za to, že umím šít, vděčím svojí mámě – aniž bych kdy tušila, že se pro mě látky stanou médiem k vyjádření nebo obživou.
Začalo to, když jsme před několika lety cestovali po Asii. Všimla jsem si, jak se v cizím prostředí dokážeme uvolnit, být spontánní, sami sebou. A to nejen chováním a prožíváním, ale i oblékáním.
Chtěla jsem si všechnu tu pestrost a krásu uchovat nejen v sobě, ale přivézt ji i zpět s sebou a podělit se o ni s lidmi, které mám ráda. Nakoupila jsem proto na cestách několik rolí pečlivě vybraných místních látek a mezitím přemýšlela jak to udělat, abychom takové dokázaly být i doma. Krásně ženské, svobodné a větrem rozevláté jako u oceánu.
Tak vznikl nápad ušít šaty inspirované elegantním střihem kimona a klasického pohodlného županu, které by v našich domovech (a v létě i mimo ně) mohly nahradit tepláky, legíny a vytahaná trička.
Nejprve jsem se bála, jestli mi všechny nezbydou ve skříni, ale hned na prvním „pop-upu“ jen pro mé přátele se po nich doslova zaprášilo. Měla jsem obrovskou radost – hlavně z úsměvů, které u mých nejbližších vykouzlilo, když se v šatech ode mne cítily sebevědomé a krásné. Doteď mi čas od času posílají fotky ze svých cest a vypráví příběhy o náhodných kolemjdoucích, kteří je zastaví jen aby jim pochválili šaty.
Díky nim se na mne začaly obracet jejich kamarádky, kolegyně, sestry… nebo chtějí udělat radost svým matkám. A mě naplňuje jejich radost, díky které jsem se odhodlala opustit své předchozí zaměstnání, otevřít si v Karlíně vlastní ateliér a věnovat se šití naplno.